Actitudes y creencias de estudiantes de secciones bilingües de Europa central y oriental hacia las variedades cultas del español

Abstract

En esta tesis doctoral nos enfocamos en el estudio de la percepción dialectal de las grandes modalidades geográficas del español por parte de estudiantes extranjeros provenientes de Secciones Bilingües (SSBB) de Europa central y oriental. Para ello, partimos de los conceptos teóricos y metodológicos de la sociolingüística cognitiva y la dialectología perceptiva, al igual que de la enseñanza del español como lengua extranjera (ELE). El objetivo que nos planteamos es conocer a fondo el contexto educativo y el paradigma perceptivo dialectal de los alumnos provenientes de SSBB de seis países: Bulgaria, Eslovaquia, Hungría, Polonia, República Checa y Rumanía. Aplicamos el diseño metodológico mixto de triangulación concurrente, en el que combinamos el análisis de fuentes legales y didácticas empleadas en las SSBB con los datos cuantitativos y cualitativos obtenidos a través de dos métodos: el método de pares falsos, mediante la encuesta del proyecto PRECAVES XXI (metodología indirecta), y la realización de entrevistas semidirigidas en profundidad (metodología directa). Para ello, configuramos una muestra de 180 estudiantes provenientes de SSBB. Estos fueron divididos en dos colectivos: 130 alumnos de una de las SSBB (20 por cada país mencionado y 10 alumnos nacidos en España y recientemente retornados a su país de origen –principalmente Rumanía–), y 50 graduados de las SSBB, estudiantes de carreras relacionadas con el español en la universidad (filología hispánica, traducción, didáctica, etc.). El muestreo aplicado fue no probabilístico y, dependiendo de la fase del proyecto y del colectivo, se realizó por voluntarios, de manera accidental, o mediante bola de nieve. La recolección de datos se realizó en dos fases. En la primera, todos los informantes rellenaron la encuesta del proyecto PRECAVES XXI, en la que escucharon 16 grabaciones de las grandes variedades geográficas del español, a saber: castellana, andaluza, canaria, mexicana y centroamericana, caribeña, andina, chilena y austral o rioplatense. Una vez escuchada la grabación, indicaron la posible procedencia del hablante, el grado de cercanía entre su propia pronunciación y la de la grabación, y evaluaron las muestras auditivas de forma directa (valorando la pronunciación en sí) e indirecta (a través del hablante, su región de procedencia y la cultura correspondiente). Posteriormente, se llevó a cabo un análisis cuantitativo. En la segunda fase, la mitad de los informantes participó en una entrevista semidirigida con la autora, en la que se indagó acerca del conocimiento geográfico y dialectal de los informantes, su relación y experiencia con el español y su valoración de las distintas variedades. Para ello, se aplicaron preguntas propias de métodos directos de estudio de las actitudes lingüísticas, visionado de imágenes que designan conceptos con posible variación léxica y empleo de mapas mudos. Los datos fueron analizados cualitativamente. Una vez discutidos los resultados individuales, se realizó la triangulación de datos, que desveló una clara predominancia de la variedad castellana en el ámbito de ELE en las SSBB: no solo se trata de la modalidad que más frecuentemente aparece en materiales didácticos y que conforma casi siempre la variedad preferente en clase, sino que también es la que los estudiantes perciben como la más cercana a la suya propia, y la que consideran la más fácil y la más prestigiosa de todas. Los informantes fundamentan sus respuestas sobre todo en conceptos de corrección, pureza y conservadurismo lingüísticos del español centro-norteño, y en su posición como variedad preferente en el aula. En los apartados finales se discute qué implicaciones tienen estos resultados en la política lingüística en ELE y la percepción y comprensión de las variedades por parte de los estudiantes, partiendo de la realidad plurinormativa del idioma y el contacto entre hablantes de diversa procedencia del mundo hispanohablante. Por último, discutimos las futuras vías de investigación en este ámbito y planteamos brevemente la aplicación de estos resultados a la enseñanza de ELE.

This doctoral thesis focuses on the study of the dialectal perception of the major geographical varieties of Spanish by foreign students from Bilingual Sections (BS) in Central and Eastern Europe. Thus, this study is based on the theoretical and methodological concepts of cognitive sociolinguistics and perceptual dialectology, as well as on the teaching of Spanish as a foreign language (SFL). This project aims to gain an in-depth understanding of the educational context and the perceptual-dialectal paradigm of learners from BS in six countries: Bulgaria, Czech Republic, Hungary, Poland, Romania, Slovakia and the Czech Republic. We apply the concurrent triangulation mixed method design, in which we integrate the analysis of legal and didactic sources used in BS with quantitative and qualitative data obtained through two methods: the matched-guise method, using the PRECAVES XXI project survey (indirect methodology), and the use of semi-directed in-depth interviews (direct methodology). For this purpose, we set up a sample of 180 students from BS. These were divided into two groups: 130 students from one of the BSs (20 from each country mentioned and 10 students born in Spain and recently returned to their country of origin -mainly Romania-), and 50 BS graduates, studying Spanishrelated university programmes ( Spanish philology, translation, didactics, etc.). The sampling applied was non-probabilistic and, depending on the phase of the project and the group, it was either volunteer, accidental or snowball sampling. Data collection was carried out in two phases. In the first phase, all informants completed the PRECAVES XXI project survey, in which they listened to 16 recordings of the main geographical varieties of Spanish, namely: Castilian, Andalusian, Canarian, Mexican and Central American, Caribbean, Andean, Chilean and Austral or Rioplatense. Once they had listened to the recording, they were asked to provide the possible origin of the speaker, the degree of similarity between their own pronunciation and that of the recording, and they evaluated the auditory samples directly (by assessing the pronunciation itself) and indirectly ( by assessing the speaker, their region of origin and the corresponding culture). Subsequently, a quantitative analysis was carried out. In the second phase, half of the informants participated in a semi-directed interview with the author, in which they were asked about the informants' geographical and dialectal knowledge, their relationship and experience with Spanish, and their assessment of the different geographical varieties. For this purpose, we applied questions typical of direct methods used to study linguistic attitudes, viewing images that designate concepts with possible lexical variation and the use of silent maps. The data were analysed qualitatively. Once the individual results had been discussed, data triangulation was carried out, revealing a clear predominance of the Castilian variety in the field of SFL in the BS: not only is it the variety which appears most frequently in teaching materials and which is almost always the model variety in class, but it is also the one which students perceive as the closest to their own, and the one which they consider the easiest and most prestigious of all. The participants based their answers primarily on concepts such as the linguistic correctness, purity and conservatism of Northern-Central Spanish, and its position as the preferred variety in the classroom. In the final sections, we discuss the implications of these results for language policy in SFL and for learners' perception and comprehension of the varieties, taking into account the plurinormative reality of the language and the contact between speakers of different origins in the Spanish-speaking world. Finally, we discuss future research suggestions in this field and briefly consider the application of these results to the teaching practice of Spanish as a foreign language.

V této disertační práci se zaměřujeme na studium vnímání dialektů hlavních geografických variant španělštiny zahraničními studenty z bilingvních sekcí (BS) ve střední a východní Evropě. Za tímto účelem vycházíme z teoretických a metodologických konceptů kognitivní sociolingvistiky a percepční dialektologie, jakož i z výuky španělštiny jako cizího jazyka (ŠCJ). Cílem je důkladně porozumět vzdělávacímu kontextu a percepčně-dialektálnímu paradigmatu studentů BS v šesti zemích: Bulharsku, České republice, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a na Slovensku. Uplatňujeme smíšený metodologický model souběžné triangulace, v němž kombinujeme analýzu právních a didaktických pramenů používaných v BS s kvantitativními a kvalitativními daty získanými dvěma metodami: technikou matched-guise s využitím dotazníku projektu PRECAVES XXI (nepřímá metodologie) a polořízenými hloubkovými rozhovory (přímá metodologie). Za tímto účelem jsme sestavili vzorek 180 studentů BS. Ti byli rozděleni do dvou skupin: 130 žáků z BS (20 z každé z uvedených zemí a 10 žáků narozených ve Španělsku a nedávno navrátivších se do země původu - převážně Rumunska -) a 50 absolventů BS, studentů vysokoškolských oborů souvisejících se španělštinou (hispanistika, překladatelství, didaktika atd.). Použitý výběr vzorku byl nepravděpodobnostní a v závislosti na fázi projektu a skupině byl prováděn jako sebavýběr, namátkově nebo metodou sněhové koule. Sběr dat probíhal ve dvou fázích. V první fázi všichni respondenti vyplnili dotazník projektu PRECAVES XXI, v němž si poslechli 16 nahrávek hlavních geografických variant španělštiny, a to: kastilský, andaluský, kanárský, mexický a středoamerický, karibský, andský, chilský a australský nebo rioplaténský. Po poslechu nahrávky měli respondenti uvést možný původ mluvčího, míru blízkosti mezi vlastní výslovností a výslovností na nahrávce a zhodnotit zvukové ukázky přímo (hodnocením samotné výslovnosti) a nepřímo (prostřednictvím mluvčího, regionu jeho původu a příslušné kultury). Následně byla provedena kvantitativní analýza. Ve druhé fázi se polovina respondentů zúčastnila polopřímého rozhovoru s autorkou, v němž byli respondenti dotazováni na své zeměpisné a dialektální znalosti ze španělštiny, na svůj vztah a zkušenosti se španělštinou a na hodnocení jednotlivých variet. K tomuto účelu byly použity otázky z přímé metody zkoumání jazykových postojů, prohlížení obrázků označujících pojmy s možnou lexikální variabilitou a použití němých map. Získaná data byla analyzována kvalitativně. Po prodiskutování jednotlivých výsledků byla provedena triangulace dat, která odhalila jasnou převahu kastilské variety v oblasti ŠCJ v BS: je to nejen varieta, která se nejčastěji objevuje ve výukových materiálech a která je téměř vždy modelovou varietou v hodinách, ale je to také varieta, kterou studenti vnímají jako nejbližší své vlastní a kterou považují za nejjednodušší a nejprestižnější ze všech. Studenti své odpovědi založili především na představách o jazykové správnosti, čistotě a konzervativnosti severocentrální španělštiny a na jejím postavení jako přednostní variety ve výuce. V závěrečných kapitolách diskutujeme implikace těchto výsledků pro jazykovou politiku v ŠCJ a pro vnímání a porozumění variet ze strany studentů vycházejíc z plurinormativní reality jazyka a z kontaktů mezi mluvčími různého původu ve španělsky mluvícím světě. Nakonec diskutujeme o budoucích směrech výzkumu v této oblasti a krátce se věnujeme aplikaci těchto výsledků ve výuce ŠCJ.