@misc{10481/98128,
year = {2024},
url = {https://hdl.handle.net/10481/98128},
abstract = {En esta tesis doctoral nos enfocamos en el estudio de la percepción dialectal de las grandes
modalidades geográficas del español por parte de estudiantes extranjeros provenientes de
Secciones Bilingües (SSBB) de Europa central y oriental. Para ello, partimos de los conceptos
teóricos y metodológicos de la sociolingüística cognitiva y la dialectología perceptiva, al igual
que de la enseñanza del español como lengua extranjera (ELE).
El objetivo que nos planteamos es conocer a fondo el contexto educativo y el paradigma
perceptivo dialectal de los alumnos provenientes de SSBB de seis países: Bulgaria, Eslovaquia,
Hungría, Polonia, República Checa y Rumanía. Aplicamos el diseño metodológico mixto de
triangulación concurrente, en el que combinamos el análisis de fuentes legales y didácticas
empleadas en las SSBB con los datos cuantitativos y cualitativos obtenidos a través de dos
métodos: el método de pares falsos, mediante la encuesta del proyecto PRECAVES XXI
(metodología indirecta), y la realización de entrevistas semidirigidas en profundidad
(metodología directa). Para ello, configuramos una muestra de 180 estudiantes provenientes
de SSBB. Estos fueron divididos en dos colectivos: 130 alumnos de una de las SSBB (20 por
cada país mencionado y 10 alumnos nacidos en España y recientemente retornados a su país
de origen –principalmente Rumanía–), y 50 graduados de las SSBB, estudiantes de carreras
relacionadas con el español en la universidad (filología hispánica, traducción, didáctica, etc.).
El muestreo aplicado fue no probabilístico y, dependiendo de la fase del proyecto y del
colectivo, se realizó por voluntarios, de manera accidental, o mediante bola de nieve.
La recolección de datos se realizó en dos fases. En la primera, todos los informantes rellenaron
la encuesta del proyecto PRECAVES XXI, en la que escucharon 16 grabaciones de las grandes
variedades geográficas del español, a saber: castellana, andaluza, canaria, mexicana y
centroamericana, caribeña, andina, chilena y austral o rioplatense. Una vez escuchada la
grabación, indicaron la posible procedencia del hablante, el grado de cercanía entre su propia
pronunciación y la de la grabación, y evaluaron las muestras auditivas de forma directa
(valorando la pronunciación en sí) e indirecta (a través del hablante, su región de procedencia
y la cultura correspondiente). Posteriormente, se llevó a cabo un análisis cuantitativo. En la segunda fase, la mitad de los informantes participó en una entrevista semidirigida con la
autora, en la que se indagó acerca del conocimiento geográfico y dialectal de los informantes,
su relación y experiencia con el español y su valoración de las distintas variedades. Para ello,
se aplicaron preguntas propias de métodos directos de estudio de las actitudes lingüísticas,
visionado de imágenes que designan conceptos con posible variación léxica y empleo de
mapas mudos. Los datos fueron analizados cualitativamente.
Una vez discutidos los resultados individuales, se realizó la triangulación de datos, que desveló
una clara predominancia de la variedad castellana en el ámbito de ELE en las SSBB: no solo se
trata de la modalidad que más frecuentemente aparece en materiales didácticos y que
conforma casi siempre la variedad preferente en clase, sino que también es la que los
estudiantes perciben como la más cercana a la suya propia, y la que consideran la más fácil y
la más prestigiosa de todas. Los informantes fundamentan sus respuestas sobre todo en
conceptos de corrección, pureza y conservadurismo lingüísticos del español centro-norteño,
y en su posición como variedad preferente en el aula.
En los apartados finales se discute qué implicaciones tienen estos resultados en la política
lingüística en ELE y la percepción y comprensión de las variedades por parte de los estudiantes,
partiendo de la realidad plurinormativa del idioma y el contacto entre hablantes de diversa
procedencia del mundo hispanohablante. Por último, discutimos las futuras vías de
investigación en este ámbito y planteamos brevemente la aplicación de estos resultados a la
enseñanza de ELE.},
abstract = {This doctoral thesis focuses on the study of the dialectal perception of the major geographical
varieties of Spanish by foreign students from Bilingual Sections (BS) in Central and Eastern
Europe. Thus, this study is based on the theoretical and methodological concepts of cognitive
sociolinguistics and perceptual dialectology, as well as on the teaching of Spanish as a foreign
language (SFL).
This project aims to gain an in-depth understanding of the educational context and the
perceptual-dialectal paradigm of learners from BS in six countries: Bulgaria, Czech Republic,
Hungary, Poland, Romania, Slovakia and the Czech Republic. We apply the concurrent
triangulation mixed method design, in which we integrate the analysis of legal and didactic
sources used in BS with quantitative and qualitative data obtained through two methods: the
matched-guise method, using the PRECAVES XXI project survey (indirect methodology), and
the use of semi-directed in-depth interviews (direct methodology). For this purpose, we set
up a sample of 180 students from BS. These were divided into two groups: 130 students from
one of the BSs (20 from each country mentioned and 10 students born in Spain and recently
returned to their country of origin -mainly Romania-), and 50 BS graduates, studying Spanishrelated
university programmes ( Spanish philology, translation, didactics, etc.). The sampling
applied was non-probabilistic and, depending on the phase of the project and the group, it
was either volunteer, accidental or snowball sampling.
Data collection was carried out in two phases. In the first phase, all informants completed the
PRECAVES XXI project survey, in which they listened to 16 recordings of the main geographical
varieties of Spanish, namely: Castilian, Andalusian, Canarian, Mexican and Central American,
Caribbean, Andean, Chilean and Austral or Rioplatense. Once they had listened to the
recording, they were asked to provide the possible origin of the speaker, the degree of
similarity between their own pronunciation and that of the recording, and they evaluated the
auditory samples directly (by assessing the pronunciation itself) and indirectly ( by assessing
the speaker, their region of origin and the corresponding culture). Subsequently, a
quantitative analysis was carried out. In the second phase, half of the informants participated in a semi-directed interview with the
author, in which they were asked about the informants' geographical and dialectal knowledge,
their relationship and experience with Spanish, and their assessment of the different
geographical varieties. For this purpose, we applied questions typical of direct methods used
to study linguistic attitudes, viewing images that designate concepts with possible lexical
variation and the use of silent maps. The data were analysed qualitatively.
Once the individual results had been discussed, data triangulation was carried out, revealing
a clear predominance of the Castilian variety in the field of SFL in the BS: not only is it the
variety which appears most frequently in teaching materials and which is almost always the
model variety in class, but it is also the one which students perceive as the closest to their
own, and the one which they consider the easiest and most prestigious of all. The participants
based their answers primarily on concepts such as the linguistic correctness, purity and
conservatism of Northern-Central Spanish, and its position as the preferred variety in the
classroom.
In the final sections, we discuss the implications of these results for language policy in SFL and
for learners' perception and comprehension of the varieties, taking into account the
plurinormative reality of the language and the contact between speakers of different origins
in the Spanish-speaking world.
Finally, we discuss future research suggestions in this field and briefly consider the application
of these results to the teaching practice of Spanish as a foreign language.},
abstract = {V této disertační práci se zaměřujeme na studium vnímání dialektů hlavních geografických
variant španělštiny zahraničními studenty z bilingvních sekcí (BS) ve střední a východní Evropě.
Za tímto účelem vycházíme z teoretických a metodologických konceptů kognitivní
sociolingvistiky a percepční dialektologie, jakož i z výuky španělštiny jako cizího jazyka (ŠCJ).
Cílem je důkladně porozumět vzdělávacímu kontextu a percepčně-dialektálnímu paradigmatu
studentů BS v šesti zemích: Bulharsku, České republice, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a na
Slovensku. Uplatňujeme smíšený metodologický model souběžné triangulace, v němž
kombinujeme analýzu právních a didaktických pramenů používaných v BS s kvantitativními a
kvalitativními daty získanými dvěma metodami: technikou matched-guise s využitím dotazníku
projektu PRECAVES XXI (nepřímá metodologie) a polořízenými hloubkovými rozhovory (přímá
metodologie). Za tímto účelem jsme sestavili vzorek 180 studentů BS. Ti byli rozděleni do dvou
skupin: 130 žáků z BS (20 z každé z uvedených zemí a 10 žáků narozených ve Španělsku a
nedávno navrátivších se do země původu - převážně Rumunska -) a 50 absolventů BS, studentů
vysokoškolských oborů souvisejících se španělštinou (hispanistika, překladatelství, didaktika
atd.). Použitý výběr vzorku byl nepravděpodobnostní a v závislosti na fázi projektu a skupině
byl prováděn jako sebavýběr, namátkově nebo metodou sněhové koule.
Sběr dat probíhal ve dvou fázích. V první fázi všichni respondenti vyplnili dotazník projektu
PRECAVES XXI, v němž si poslechli 16 nahrávek hlavních geografických variant španělštiny, a
to: kastilský, andaluský, kanárský, mexický a středoamerický, karibský, andský, chilský a
australský nebo rioplaténský. Po poslechu nahrávky měli respondenti uvést možný původ
mluvčího, míru blízkosti mezi vlastní výslovností a výslovností na nahrávce a zhodnotit zvukové
ukázky přímo (hodnocením samotné výslovnosti) a nepřímo (prostřednictvím mluvčího,
regionu jeho původu a příslušné kultury). Následně byla provedena kvantitativní analýza.
Ve druhé fázi se polovina respondentů zúčastnila polopřímého rozhovoru s autorkou, v němž
byli respondenti dotazováni na své zeměpisné a dialektální znalosti ze španělštiny, na svůj
vztah a zkušenosti se španělštinou a na hodnocení jednotlivých variet. K tomuto účelu byly
použity otázky z přímé metody zkoumání jazykových postojů, prohlížení obrázků označujících pojmy s možnou lexikální variabilitou a použití němých map. Získaná data byla analyzována
kvalitativně.
Po prodiskutování jednotlivých výsledků byla provedena triangulace dat, která odhalila jasnou
převahu kastilské variety v oblasti ŠCJ v BS: je to nejen varieta, která se nejčastěji objevuje ve
výukových materiálech a která je téměř vždy modelovou varietou v hodinách, ale je to také
varieta, kterou studenti vnímají jako nejbližší své vlastní a kterou považují za nejjednodušší a
nejprestižnější ze všech. Studenti své odpovědi založili především na představách o jazykové
správnosti, čistotě a konzervativnosti severocentrální španělštiny a na jejím postavení jako
přednostní variety ve výuce.
V závěrečných kapitolách diskutujeme implikace těchto výsledků pro jazykovou politiku v ŠCJ
a pro vnímání a porozumění variet ze strany studentů vycházejíc z plurinormativní reality
jazyka a z kontaktů mezi mluvčími různého původu ve španělsky mluvícím světě. Nakonec
diskutujeme o budoucích směrech výzkumu v této oblasti a krátce se věnujeme aplikaci těchto
výsledků ve výuce ŠCJ.},
organization = {Tesis Univ. Granada.},
organization = {Proyecto AGENDA 2050 (El Español de Granada: Procesos de Variación y Cambio Espaciales y Sociales), financiado por el Ministerio de Ciencia e Innovación (ref.: PID2019-104982GB-C53)},
organization = {Proyecto ECOS-GR (Estudio de los condicionantes sociales del español actual en España: nuevas identidades, nuevos retos, nuevas soluciones), financiado por el Ministerio de Ciencia, Innovación y Universidad y por FEDER (ref.: PID2023-148371NB-C41)},
organization = {Contrato predoctoral FPU (ref.: FPU19/02621) en el Departamento de la Lengua Española en la Universidad de Granada, financiado por el Ministerio de las Universidades de España},
organization = {Universidad Carolina},
publisher = {Universidad de Granada},
keywords = {actitudes lingüísticas},
keywords = {español como lengua extranjera},
keywords = {variedades del español},
keywords = {PRECAVES XXI},
keywords = {política lingüística},
keywords = {linguistic attitudes},
keywords = {Spanish as a foreign language},
keywords = {Spanish varieties},
keywords = {PRECAVES XXI},
keywords = {language policy},
keywords = {jazykové postoje},
keywords = {španělština jako cizí jazyk},
keywords = {španělské variety},
keywords = {PRECAVES XXI},
keywords = {jazyková politika},
title = {Actitudes y creencias de estudiantes de secciones bilingües de Europa central y oriental hacia las variedades cultas del español},
author = {Svetozarovová, Radka},
}